Historie nás opět dohání

Dříve existovaly pouze malé obchody. Tedy v porovnání s některými dnešními giganty, to prostě malé obchody byly, ať už měly jakoukoli plochu. Milovali jsme je. Některé méně, jiné více, a dokonce za některými byli schopni jezdit stovky kilometrů, protože byly něčím zvláštní nebo výjimečné. Dnes je to ale jinak.
pánské oddělení v obchodě
Tedy do jisté míry stále jinak. Lidé si zvykli na obchodní řetězce, ve kterých lze pořídit vše co potřebují bez zbytečného přejíždění. Situace se však začíná pomalu, ale jistě měnit. Stejně jako v módě, kdy dnes s menší obměnou vidíme na molech modelky v šatech našich babiček, lidé touží po něčem, co už tady bylo.radost ze slev

Malebné uličky lákají

Lidé si přejí, aby jejich ulice ve městech a některých obcích, znovu ožily malými obchůdky, které budou nabízet rozličný sortiment. Procházky a obchůdky, to si lidé přejí zpět. Má to své kouzlo a smysl.
 
  Více obchůdků znamená práci pro více malých a středních podnikatelů, kteří se nebudou hnát za velkým ziskem, ale budou se chtít uživit a obchodování a styk s lidmi je prostě baví. To je přece podstata vzniku podnikání. Poskytnou lidem službu, popovídat si s nimi a uživit se.
 
  Když si představíme většinu center ve velkých městech, jsou to taková „města duchů“. Večer už vidíte světla jen z heren, a to není moc pěkný obrázek. Naštěstí v návratu malých obchůdků do ulic měst a obcí pomáhají už i mnohé radnice.
 
  Samozřejmě, že by někteří obchodníci byli schopni skoupit i celé ulice obchůdků a nájemce si řídit sami. Což není nic proti ničemu, pokud bude vše fungovat v mezích zákona. Lepší ale je, když obchůdky mají své majitele.
 
Marketům to ještě chvíli bude trvat, než zcela zmizí. Nejdéle zůstanou jen ti nejmajetnější a nejšikovnější. V dnešní době není nic výjimečného, když se celá rodina v neděli, zpravidla hned po snídani, sebere a vyrazí na celý den do nákupního centra. Tam využijí i některé z restaurací v době oběda, hrací koutek se stane dětskou zábavou a z účtu většinou zmizí několik stokorun i tisícikorun. Tohle vážně chceme?

Historie nás opět dohání
Ohodnoťte příspěvek