Začalo to zatoulaným jádrem ořechu

Na jaře, při první obhlídce zahrady po dlouhé zimě, si všimnete nedaleko domu netypické rostlinky. Plevel to není, kytka také ne.Při důkladnějším prozkoumání zjistíte, že se na svět klube strom. Ořešák. Nikdo ho nesadil, sám si našel místo a zakořenil. A vy to respektujete. Roste jako z vody a už druhý rok je z něho mladý stromek. Štíhlý, vysoký, s malou korunkou. Připevníte ho ke kůlu, aby se mu vyrovnal kmínek.
pohled do koruny stromu
Za pět let už to je junák, který roste do krásy. Korunu má hustou a v tomto roce vás obdaruje první úrodou. Ořechy mají sice skořápku tvrdou jako kámen, ale vy mu za ně v duši poděkujete. Jeho pevné větve poslouží k zavěšení houpaček pro vaše děti, které jsou v permanenci od jara do podzimu. To vystele celou zahradu spadaným listím, ale vy je uklidíte, aby na zahradě bylo na jaře čisto. Vůbec jste netušili, kolik ho na něm je.  

 

A dneska jeho košatá koruna poskytuje v létě příjemný stín

 
V letošním roce jste oslavili jeho patnácté narozeniny.K jeho kmenu jste postavili lavičky se stolečkem a během celého léta je to nejoblíbenější místo celé rodiny. Příjemný stín vás chrání před slunečními paprsky. A vy jste rádi, že se rozhodl vyrůst tak blízko domu, přímo před okny vaší ložnice.
větev ořešáku
Patnáct let vám dělá společníka při ranním vstávání. Váš první pohled po probuzení  patří jemu. Předvádí vám tu nesmírnou přírodní krásu, když na jaře začnou rašit první lístky. Potom se celý pokryje jehnědami a někdy ke konci prázdnin už vidíte malé plody ořechu v hrubých slupkách.

V čase dozrání vás často v noci budí zvuk jejich padání na venkovní dlažbu. A to se už listy začínají barvit podzimem. Na žluto a na červeno. V listopadu už má holé větve a vy přemýšlíte, s jakou grácií to během celého roku zvládá. Za slunce, za deště, za mrazu. Stojí a větvemi vám mává přímo do postele…

Začalo to zatoulaným jádrem ořechu
Ohodnoťte příspěvek